Pálení čarodějnic

Otázka: Kde se vzal zvyk \"pálení čarodějnic\"? Odpověď: Každý rok na 30. dubna většina lidí pořádá menší či větší grilovačky pro rodinu a přátele. Někdo si opeče buřta a stačí a někdo to pojme jako velkou párty. I když při těch letošních změnách dubnového počasí budete možná místo ohňů pořádat hromadnou koulovačku, bylo by dobré vědět, kde se tento zvyk vlastně vzal. V noci z 30. dubna na 1. května se koná pálení čarodějnic (Filipojakubská noc). Je to velmi starý, ale dodnes oblíbený pohanský svátek (bohužel neuznaný našimi politiky a tudíž i na tento svátek budeme muset dál pracovat). V dřívějších dobách lidé věřili, že právě v tuto noc se slétají čarodějnice na sabat. K ochraně před čarodějnicemi a špatnými silami obecně se zapalovaly ohně na vyvýšených místech. Dále se mají otevírat různé jeskyně a podzemní sluje, které skrývají poklad. Takže hurá ke skalám a vyzkoušejte osvědčené Trautenberkovo zaklínadlo: \"Horo, horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu všecko z bohactví svýho.\" Hlavním \"tématem\" tohoto svátku je však oslava a zajištění mládí a plodnosti. Proto se dříve udržovali zvyky jako bylo skákání přes oheň, a nebo vodění dobytka přes rozhrnutý popel. K zajištění úrody slouží popel z filipojakubských ohňů. Podobný svátek udržují i další státy v Evropě (Slovensko, Irsko, Švédsko, Německo a další).