Jak je to se zásaditou a kyselinotvornou stravou doopravdy

Podle teorie o zásadité stravě se potraviny dělí na kyselinotvorné a zásadité a správné složení jídelníčku má upravit pH těla. Fyziologie ale říká něco jiného: kyselost krve si tělo hlídá samo a jídlem ji běžně nezměníte. Přesto má teorie praktický základ, protože doporučuje více zeleniny a méně zpracovaných potravin. Níže je rozlišeno, kdy takový přístup dává smysl, kdy ne a co je mýtus.

Co teorie tvrdí

Zastánci zásadité stravy vycházejí z toho, že po spálení potravin v těle zůstává zbytek, který je kyselý nebo zásaditý. Maso, mléčné výrobky, obiloviny a cukr údajně okyselují, zelenina a ovoce zásadí. Cílem je jíst převážně zásadité potraviny. Dělení se často uvádí v tabulkách.

Tvrdí se, že kyselost způsobuje únavu, osteoporózu nebo i závažné choroby. Tato tvrzení nejsou dostatečně podložená. Žádná z nich nevychází z kvalitních studií, které by to potvrdily. Je třeba být opatrný.

Podstatné je, že hodnocení „kyselý“ nebo „zásaditý“ se netýká chuti. Citron je kyselý na jazyku, ale v těle se metabolizuje na zásaditější látky. Dělení potravin je zjednodušení. Realita je složitější.

Co říká fyziologie

Krev má pevně stanovené pH, které tělo drží ve velmi úzkém rozmezí. Zajišťují to plíce, ledviny a pufrovací systémy v krvi. Jídlo toto rozmezí zdravému člověku nezmění. Kdyby ano, šlo by o vážný zdravotní stav.

Změny pH moči jsou normální a závisí na jídle. Ledviny přebytečné látky vylučují. Moč je proto kyselejší nebo zásaditější podle toho, co jíte. Není to ukazatel zdraví, a testovací papírky tedy nic podstatného neprokáží.

Poruchy acidobazické rovnováhy vznikají při závažných onemocněních a léčí je lékař. Nejde o důsledek jídelníčku. Pokud máte podezření na zdravotní potíže, nezkoušejte se léčit dietou. Vyhledejte lékaře.

Kdy takový přístup dává smysl

Pokud vás teorie vede k většímu množství zeleniny, ovoce, luštěnin a k menšímu množství zpracovaného jídla, výsledek je prospěšný. Důvod ale není pH, nýbrž vláknina, vitaminy a nižší energetická hustota. Praktický dopad je pozitivní. Taková strava odpovídá běžným výživovým doporučením.

Hodí se i pro lidi, kteří jedí málo zeleniny a hodně uzenin, sladkostí a bílého pečiva. Změna směrem k rostlinným potravinám prospěje trávení a pocitu sytosti. Postupné kroky fungují lépe než radikální změna. Přidávejte zeleninu k jídlu.

Někteří lidé s ledvinovým onemocněním musí upravit jídelníček, ale podle lékaře, ne podle teorie o pH. Dietu u nemoci ledvin určuje nefrolog nebo dietní sestra. Samoléčba může uškodit. Respektujte doporučení odborníka.

Kdy ne a před čím je třeba se mít na pozoru

Nevhodné je vyřazení celých skupin potravin bez důvodu. Maso, ryby, vejce, mléčné výrobky a celozrnné obiloviny dodávají bílkoviny, vápník, železo a vitaminy. Bez jejich náhrady hrozí nedostatky. Zvláště ohroženi jsou děti, těhotné a senioři.

Pozor na doplňky, alkalické vody a přístroje, které slibují úpravu pH. Nemají podložený účinek, bývají drahé a mohou být škodlivé. Nenahrazují lékařskou péči. Zdravotní tvrzení musí být doložitelná.

Obezřetnost patří i těm, kdo mají cukrovku, onemocnění ledvin nebo poruchy příjmu potravy. Přísná pravidla o „dobrých“ a „špatných“ potravinách mohou být rizikem. Při pochybnostech se poraďte s lékařem nebo výživovým poradcem. Jídlo nemá vyvolávat strach.

Nejčastější mýty

Mýtus první: citron okyseluje tělo. Ve skutečnosti se po metabolizaci chová zásaditěji a krev neovlivní. Mýtus druhý: kyselost způsobuje rakovinu. To vědecké studie nepotvrzují a takové tvrzení je nebezpečné. Žádná dieta nenahradí léčbu.

Mýtus třetí: zásaditá voda zlepšuje zdraví. Po vypití se v žaludku neutralizuje kyselinou a rozdíl vymizí. Pitný režim je důležitý, ale druh vody je vedlejší. Pijte čistou vodu.

Mýtus čtvrtý: moč měřená papírkem ukazuje stav těla. Mění se podle jídla a denní doby. Nelze z ní usuzovat na zdraví. Pro posouzení slouží laboratorní vyšetření u lékaře.

Jak vypadá vyvážený talíř

Základ tvoří zelenina a ovoce, k nim celozrnné přílohy, luštěniny a zdroje bílkovin: ryby, drůbež, vejce, mléčné výrobky nebo rostlinné alternativy. Přidejte kvalitní tuky, například olivový olej a ořechy. Cukr a vysoce zpracované potraviny omezte. Rozmanitost je klíč.

Praktický způsob je rozdělit talíř: polovinu zeleniny, čtvrtinu přílohy a čtvrtinu bílkovin. Pomáhá to bez počítání. Jídlo plánujte předem. Domácí vaření dává kontrolu.

Doporučení výživy vycházejí z českých zdrojů. Sledujte oficiální materiály, ne módní diety. Pokud chcete změnit jídelníček výrazněji, vyhledejte výživového poradce. Rozumná změna je dlouhodobá.

Časté otázky

Mění jídlo pH krve?

Ne, zdravému člověku ne. Tělo drží pH krve v úzkém rozmezí pomocí plic, ledvin a pufrů. Změna by byla známkou vážného onemocnění, ne důsledkem jídelníčku.

Je zásaditá strava vhodná pro každého?

Zeleninová složka prospívá většině lidí. Vyřazování skupin potravin ale vhodné není. Lidé s nemocemi, těhotné ženy a děti by měli jídelníček konzultovat s odborníkem.

Mám kupovat testovací papírky na moč?

Ne, nejsou užitečné. Hodnota se mění podle jídla a nevypovídá o zdraví. Pokud se obáváte potíží, nechte se vyšetřit u lékaře.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Společnost pro výživu
• Ministerstvo zdravotnictví ČR