Proč se vyplatí zabavit děti bez obrazovek tvořením a hrou

Rodina Novákových zažila deštivou sobotu, kdy se vybil tablet a šestiletá Anežka s desetiletým Tomášem začali nudou prskat. Rodiče nejdřív zkusili televizi, ale poznali, že děti čekají víc než další pohádku. Nakonec odpoledne zachránily krabice, lepicí páska a nápad. Jejich příběh ukazuje, že bez obrazovek se dá zabavit i bez velké přípravy. Níže najdete konkrétní nápady rozdělené podle situací a věku.

Nuda jako startovací bod

Když děti řeknou, že se nudí, hned pomoc nenabízejte. Chvíli nudy je dobrá, protože spouští vlastní nápady. Anežka po deseti minutách začala stavět pelíšek z deky. Tomáš k ní přidal pokladnu a z obývacího pokoje byl obchod.

Pomoz můžete, pokud nuda trvá moc dlouho. Nabídněte tři možnosti a nechte je vybrat. Nechtějte vymýšlet za ně. Cílem je, aby si děti zvykly na vlastní iniciativu.

Připravte si místo, kde jsou materiály po ruce: papíry, pastelky, lepidlo, nůžky, krabice, přírodniny. Když je k dispozici, děti sáhnou po tvoření samy. Jednou za čas materiál obměňte. Nová barva nebo látka vyvolá chuť tvořit.

Tvoření z toho, co je doma

Z krabic vznikne hrad, auto nebo loutkové divadlo. Z rolí od toaletního papíru lze vyrobit dalekohled či zvířátka. Malování prsty, vodovkami nebo kávou dává další možnosti. Nemusí to být hotové dílo, hlavní je proces.

Starší děti uvítají náročnější projekty: šití plyšáka, pletení náramků, výroba šperků z hlíny. Tomáš se pustil do modelu letadla z balzového dřeva. Požádejte je, aby práci vyhodnotily a zdokonalily. Hodí se pro děti od deseti let.

Nápad na rodinné tvoření: vyrobte společně dárek pro babičku. Každý přispěje částí, třeba kresbou nebo ozdobou. Děti jsou pyšné, když dárek skutečně potěší. A rodiče vidí jejich trpělivost.

Hry doma

Deskové hry, karty a puzzle jsou jasná volba. Pro malé děti hledejte jednoduchá pravidla, pro větší strategické hry. Večer her se stal u Novákových tradicí, kdy rodiče soutěží s dětmi. Prohra se tak učí bez dramat.

Pohybové hry zvládnete v bytě: překážková dráha z polštářů, hra na schovávanou nebo tichá pošta. Tanec na oblíbenou hudbu rozpumpuje energii. Dvě děti si samy vymyslí pravidla. Hlavní je bezpečný prostor.

Zkuste hrát divadlo nebo vyprávět příběh po větách. Každý dodá jednu větu, vyjde fantazijní příběh. Kdo chce, nakreslí obrázky. Zlepšuje to slovní zásobu a představivost.

Příroda a venku

I v deštivých dnech se dá jít ven. Gumáky, pláštěnka a louže jsou pro děti zábava. Stavba přehrady v potoce, sbírání listů, hledání stop zvířat. Příroda nabízí materiál na tvoření i hry.

Zkuste hru na poklad: schovejte drobnost a nakreslete mapu. Nebo bingo z přírody, kde děti hledají předem určené předměty. Taková hra je zaměstná i na dvě hodiny. Rodiče si mezitím odpočinou.

Zahrada nebo balkon stačí k pěstování. Děti zasejí hrášek, zalévají a čekají na výsledky. Vidět růst je pro ně úžasné. Naučí se trpělivosti a odpovědnosti.

Společné vaření a domácí práce

Vaření děti baví, pokud smějí něco udělat samy. Namíchat těsto, ozdobit koláč nebo připravit salát. Anežka hrdě nesla vlastní muffin. Mluvte o surovinách a o tom, odkud pocházejí.

Domácí práce se dají proměnit v hru. Třídění prádla podle barev, závod ve sklízení hraček, mytí auta. Děti potřebují pocit, že jsou užitečné. Nezapomeňte pochválit.

Pokuste se dát každému dítěti stálý úkol, který zvládne. Je to příprava na samostatnost. Zpočátku ho kontrolujte, později jim věřte. Úkoly se hodí do rodinného rytmu.

Pravidla pro obrazovky bez zákazů

Úplný zákaz zpravidla nefunguje. Lepší je dohodnout rámec: například obrazovky až po úkolech, ne u jídla a ne hodinu před spaním. Pravidla platí pro všechny, včetně rodičů. Děti sledují příklad víc než slova.

Nabídněte alternativu. Když děti vědí, co dělat, nepotřebují utíkat k telefonu. Připravte seznam nápadů na ledničku. Když se objeví nuda, vyberou si z něj.

Vyhněte se trestání obrazovkou i odměňování jí. Z obrazovky se tak stává cenná věc. Používejte ji jako běžný nástroj. A když se děti rozhodnou pro hru bez ní, ocenit to stojí za to.

Jak začít po malých krocích

Nezačínejte revolucí. Vyberte jedno odpoledne týdně bez obrazovek a naplánujte program. Zapojte děti do výběru, aby se těšily. Po několika týdnech se z toho stane zvyk.

Sledujte, co děti baví, a stavte na tom. Pokud mají rády zvířata, zajděte do útulku nebo na farmu. Pokud stavění, pořiďte kostky. Zájmy vedou k hlubšímu zaujetí.

Buďte trpěliví. První pokusy mohou být bouřlivé. Děti se musí přeorientovat. Nakonec Novákovi zjistili, že deštivá sobota byla jedna z nejhezčích.

Můj tip: Doporučila bych vytvořit „krabici nudy“. Dejte do ní lepicí pásku, barevné papíry, provázky, knoflíky a nůžky. Až se děti začnou nudit, otevřou ji a vymyslí si vlastní program.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Národní ústav pro vzdělávání
• Česká pediatrická společnost ČLS JEP