Na první koledu na kytaru stačí tři akordy a trpělivost

První koledu na kytaru zahrajete dřív, než čekáte, protože většina lidových vánočních písní používá jen pár základních akordů. Důležité je vybrat si pomalou písničku s jednoduchou harmonií a nejdřív ji zahrát bez zpěvu. Nepotřebujete výjimečný talent ani drahý nástroj. Níže jsou odpovědi na otázky, které začátečníci kladou nejčastěji, od výběru akordů po bolest prstů a organizaci společného zpívání.

Kolik akordů se musím naučit?

Pro většinu koled stačí čtyři až pět akordů. Nejčastěji se používají C, G, F a Am, případně D a Em. S těmito akordy zahrajete velkou část lidových písní.

Například Tichá noc se dá v tónině C zahrát s akordy C, F a G7. Další koledy se často opírají o podobné kombinace. Zpěvník s označenými akordy najdete v knihovně nebo si ho můžete stáhnout.

Začněte jedním akordem a naučte se ho čistě. Teprve potom přidávejte další. Každý akord zkuste zahrát postupně struna po struně a zkontrolujte, že nezní žádná chrastivě.

Jaká kytara se pro koledy hodí?

Na koledy poslouží klasická kytara s nylonovými strunami, které jsou jemnější na prsty. Akustická s ocelovými strunami zní jasněji, ale začátečníkovi způsobí větší bolest. Obě varianty fungují.

Zkontrolujte, jestli je kytara naladěná. Použijte ladičku nebo aplikaci v telefonu. Rozladěný nástroj zní špatně i při správném akordu a může začátečníka odradit.

Pokud kytaru nemáte, zvažte vypůjčení od známých. Před koupí vlastního nástroje je lepší zjistit, že vás hra baví. Vybírejte tak, aby se vám pohodlně držela.

Jak plynule měnit akordy?

Změna akordu je největší překážka. Cvičte ji pomalu, dvěma akordy dokola, například C a G. Tempo zvyšujte teprve tehdy, když přechod zvládnete bez zaváhání.

Pomáhá metronom nebo tikání hodin. Držte se rovnoměrného rytmu a nezastavujte, i když uděláte chybu. Plynulost je důležitější než dokonalost.

Hledejte prsty, které mohou zůstat na místě. Mezi některými akordy se jeden nebo dva prsty nepohybují. Využijte toho, ušetříte čas a přechod bude přirozenější.

Jaký rytmus zvolit?

Mnoho koled je v pomalém trojdobém nebo šestiosminovém taktu. Jednoduchý rytmus je dolů, dolů, nahoru. Můžete také brnkat strunu po struně, což zní jemně a vánočně.

Poslechněte si nahrávku písně a zkuste ji napodobit. Pokud ji neznáte, zazpívejte si melodii a prstem klepejte do rytmu. Pak přidejte kytaru.

Nemusíte hrát přesně podle zpěvníku. Zjednodušte, co je pro vás těžké, a zahrajte jen základní akordy. Posluchači vnímají melodii a atmosféru, ne složitost.

Co když je píseň vysoko nebo nízko?

Kapodastr je pomůcka, která zkracuje struny a zvyšuje tóninu. Připnete ho na hmatník a hrajete stejné prsty jako dřív, jen výš. Díky němu přizpůsobíte píseň svému hlasu bez složitých akordů.

Zjistěte si, ve které poloze se vám zpívá pohodlně. Pokud melodie leží příliš vysoko, posuňte kapodastr níž nebo naopak. Změnu vyzkoušejte předem, ne před hosty.

Kapodastr se hodí i pro společné zpívání s dětmi. Dětské hlasy mají vyšší polohu, proto píseň posuňte nahoru. Pak zpívají všichni pohodlně.

Jak připravit společné koledování

Vyberte pět nebo šest známých písní a vytiskněte texty. Seřaďte je od pomalých po vesměs rychlejší. Pro hosty jsou důležité srozumitelné texty.

Zkuste to nejdřív sami v klidu. Zjistíte, kde se zadrhnete, a můžete tam zpomalit. Při samotném koledování pak hrajte v tempu zpěváků.

Pokud vás bolí konečky prstů, cvičte kratší dobu a častěji. Po týdnu se tvoří první mozoly a bolest ustoupí. Nepřetěžujte zápěstí a přestávky dělejte po dvaceti minutách.

Zdroje

• Základní umělecké školy a jejich metodické materiály
• Národní muzeum, sbírky lidových písní