Jak najít vlastní styl oblékání, který vám sedne i bude bavit

Originální styl nevytvoříte tím, že na sebe navlečete co nejvíc nápadných věcí. Poznáte ho tak, že se v oblečení cítíte sami sebou a lidé si ho s vámi spojují. Cesta k němu vede přes zkoušení, ale také přes rozhodování, co zkoušet nebudete. Zeptejte se proto nejdřív sami sebe, kdy a kde chcete vypadat dobře. Odpověď určuje, co se vyplatí riskovat a kde je lepší zůstat u osvědčeného.

Kdy se experiment vyplatí

Zkoušejte tam, kde vás omyl nebude stát moc. Doplňky, šátky, pásky, ponožky nebo šperky snesou odvážnější barvu či vzor, a když nepadnou, vrátíte je do šuplíku. Stejně tak levnější kousek z druhé ruky vám řekne, jestli vám sedí zvláštní střih.

Dobrý čas na zkoušení je víkend nebo volný večer. Do práce se nové střihy zkouší hůř, protože se ráno nechcete rozhodovat pod tlakem. Doma před zrcadlem si spojte tři až čtyři věci, které jste nikdy nenosili spolu, a vyfoťte se.

Po týdnu se na fotky podívejte znovu. Ty, ve kterých vypadáte přirozeně, mají něco společného: barvu, délku nebo siluetu. Právě to je začátek vašeho stylu.

Kdy raději neexperimentovat

Před důležitým pohovorem, svatbou nebo pohřbem není vhodná chvíle zkoušet neznámý střih. Šaty, které jste nikdy neměli na sobě půl dne, mohou tlačit nebo se krčit. Spolehněte se na věci, v nichž už jste se osvědčili.

Neplatí to ani u drahých kusů, které by měly sloužit léta. Kabát, boty nebo kalhoty z kvalitní látky kupujte až poté, co víte, jakou barvu a střih nosíte. Jinak skončí ve skříni po dvou nošeních.

Opatrní buďte také u trendů, které se rychle mění. Pokud vás zaujme něco, co viděla každá druhá žena na ulici, zeptejte se, jestli se vám to líbí, nebo jen nechcete vypadat jinak. První odpověď rozhoduje o koupi.

Inspirace, ne kopie

Hledejte inspiraci mimo svůj okruh. Sbírejte obrázky ze starých filmů, z ulic jiných měst, z nástěnek, které vás baví, a všímejte si, co mají společné. Často se opakuje barevnost nebo materiál, ne konkrétní kus oblečení.

Z takové sbírky vybírejte principy, ne outfity. Pokud se vám líbí uvolněné obleky z lehkého lnu, nemusíte kupovat stejný oblek, stačí lněná košile a široké kalhoty. Princip vám dovolí přizpůsobit styl vlastní postavě a rozpočtu.

Pozor na lidi kolem sebe. Přátelé vám poradí podle toho, co by nosili sami. Zeptejte se jich raději, v čem vypadáte spokojeně, než co se jim líbí.

Základ šatníku, na kterém styl stojí

Styl potřebuje pozadí. Několik jednoduchých kousků v neutrálních barvách, které si můžete libovolně kombinovat, dá vašim výrazným věcem prostor. Jednobarevné tričko, dobře střižené kalhoty a pohodlné boty nejsou nudné, jsou plátno.

Projděte si skříň a vyřaďte věci, které nenosíte déle než rok. Rozdělte je na ty, které vám nesedí, a ty, které se vám nelíbí. První hromádku můžete opravit u krejčí, druhou darovat nebo prodat.

Po vyčištění uvidíte, co skutečně nosíte. To je vaše nejpoctivější informace o stylu. Podle ní nakupujte další kousky.

Barvy a střihy podle vás, ne podle módy

Barevná paleta zjednodušuje nákup. Vyberte čtyři až pět barev, které vám sluší a které k sobě ladí, a nové věci kupujte hlavně z nich. Poznáte je tak, že se v nich netváříte unaveně a pleť vypadá svěže.

U střihu sledujte proporce. Pokud nosíte volný svršek, spodní díl obvykle sedí těsněji, a naopak. Zkuste obě varianty u zrcadla a všímejte si, kde oko spočine.

Látka také mluví. Přírodní materiály jako len, bavlna a vlna se nosí příjemněji a vypadají hodnotněji než levné syntetické, které se lesknou. Rozhodnutí o materiálu často dělá víc než samotný střih.

Doplňky a drobnosti, které vás odliší

Originalita bývá v detailu. Jedna výrazná brož, vintage hodinky nebo ručně pletený šál udělají ze základní kombinace osobní outfit. Cokoli, co má příběh nebo ruční práci, se jen těžko kopíruje.

Nenoste ale všechno najednou. Pravidlo jednoho výrazného prvku funguje: když je nápadná bunda, zbytek nechte klidný. Oko pak ví, kam se dívat.

Nakonec dejte stylu čas. Půl roku sledujte, co nosíte nejraději, co se vám vrací a co visí v koutě. Styl je výsledek opakovaného výběru, ne jednorázové proměny.

Zdroje

• Odborná literatura o módě a oblékání
• Muzeum dekorativních umění v Praze